Blog

Nejčastější otázky na téma: rakovina prsu

 Rakovina prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen v České republice, ročně je diagnostikována u téměř 6 tisíc žen. Výskyt se zvyšuje s narůstajícím věkem žen, u žen do 30 let věku je výskyt spíše vzácný, u žen nad 50 let je riziko vzniku zhoubného nádoru prsu nejvyšší. Proto by se ženy nejen této věkové kategorie měly orientovat v otázkách týkajících se příznaků, možnostech léčby a prevence tohoto onemocnění.

 

1. Jaké jsou příčiny rozvoje rakoviny prsu?

Nejčastěji bývá zhoubný nádor prsu zapříčiněn věkem. Onemocnět může i dvacetiletá dívka, je to ale nepravděpodobné, se stoupajícím věkem se riziko onemocnění prudce zvyšuje. Nejvíce ohrožené jsou ženy kolem padesátého roku věku. V důsledku stárnutí organismu dochází ke genetickým změnám v buňkách prsních žláz a tyto poškozené buňky začnou nekontrolovaně metastázovat do dalších míst organismu.

Většina nádorových onemocnění vzniká náhodně bez vlivu genetiky. Určitá část karcinomů prsu ale má původ v dědičné dispozici. Pokud je v příbuzenské linii byť jeden výskyt rakoviny prsu, může to značit zvýšené riziko onemocnění. Přímý vliv na rozvoj nesou geny BRCA1 a BRCA2, které jsou přenášeny oběma pohlavími a jejich funkcí je buněčné dělení a opravy chyb v genetickém materiálu. Poškozené geny zděděné po příbuzném několikrát zvyšují pravděpodobnost rozvoje rakoviny než u ostatní populace.

Mezi příčiny vzniku prsního karcinomu se řadí také každodenní konzumace alkoholu, dlouhodobý nedostatek pohybu a s tím nejčastěji spojená obezita, zejména u žen po přechodu. Životní styl tedy může ke vzniku karcinomu prsu rovněž významně přispět, stejně jako u prakticky všech ostatních druhů onkologických onemocnění.

 

2. Jaké jsou příznaky rakoviny prsu?

Karcinom prsu se začíná projevovat od chvíle, kdy se nádorové buňky mléčné žlázy začnou hromadit v ostatních tkáních, kam jsou roznášeny lymfatickým a krevním systémem. Příznaky bývají na rozdíl od mnoha jiných forem karcinomů velmi nápadné a některé jsou rozeznatelné pohledem. Změna velikosti či tvaru prsu, vtažení bradavky, otok, zarudnutí nebo změna kůže prsu mohou indikovat zhoubný nádor. Další příznaky jsou rozpoznatelné hmatem, nejčastěji se jedná o bulku v prsu či podpaží. Nádor může indikovat i vtažení části tkáně a vytvoření důlku v kůži, stejně jako výtok či krvácení z bradavky.

 

3. Co dělat, když jsem si našla bulku na prsu?

Nahmatání bulky je jasným signálem k návštěvě lékaře. Ne vždy bulka indikuje zhoubné bujení, může se jednat o cystu, která sice způsobuje bolest, ale není skutečnou život ohrožující nemocí. I když 8 z 10 ultrazvukem diagnostikovaných nálezů v prsu jsou cysty, nikoliv zhoubné nádory, je vždy lepší vyšetření podstoupit a odhalit skutečný původ bulky. S cystami se dá normálně žít a její obsah lze i odsát, což vede k jejímu zániku.

Při nahmatání bulky či pozorování jakýkoliv jiných změn v prsu, je klíčové neodkládat návštěvu lékaře a pokusit se sjednat co nejbližší termín vyšetření. Pokud se prokáže, že se jedná o karcinom prsu, léčba musí být zahájena okamžitě.

 

4. Jaké jsou možnosti léčby rakoviny prsu?

Rakovina prsu je léčitelná nemoc, i u pacientek v pokročilém stádiu lze nádor zmenšit a potíže zmírnit, nejlepší léčebné možnosti a výsledky jsou ale dosahovány v počáteční fázi, kdy ještě není hmatatelná bulka. Možností léčby je více, pro každou pacientku je léčebný plán sestavován individuálně s přihlédnutím ke stádiu a rozsahu nádoru a věku pacientky.

Základním léčebným postupem je chirurgické odebrání nádorového ložiska. Při operaci se odebírá celý prs (mastektomie) nebo jeho část (parciální mastektomie), často se odebírají i lymfatické uzliny z podpaží, kam se nádor mohl rozšířit. Pooperační poškození prsu lze rekonstrukční plastickou operací napravit. Operace ve většině případů nebývají po fyzické stránce příliš náročná a propuštění z nemocnice lze očekávat během několika dnů.

Chemoterapie se podává před a i po odstranění prsu. Při operaci mohlo totiž dojít k mikrometastázám nádorových buněk do krevního řečiště a chemická léčba poškozující genetickou informaci nádorových buněk tyto buňky zničí a zajistí, že nádor byl zcela zneškodněn. Princip chemoterapie vychází z opakovaného podávání cytostatik tak často, aby počet nádorových buněk nerostl, ale klesal. Při tomto postupu ale dochází k poškozování zdravých buněk, což vyvolává ztrátu vlasů, nevolnost, chudokrevnost, atd.

Pro zabránění recidivě nádorů probíhá po odstranění prsu radiační terapie, kdy se ozařuje celý prs nebo ložisko, do kterého byla vpravena kontrastní látka, která označí zbylé nádorové buňky. Zpravidla se ozařuje i jizva po mastektomii.

Důležitým faktorem při volbě léčby je přítomnost hormonálních receptorů, na které se váže látka antiestrogen. Pokud nádor tyto receptory nemá, nelze zvolit hormonální léčbu. Hormonální léčba antiestrogenem zabrání v navázání ženských pohlavních hormonů (estrogen) na nádorové buňky, kterým tak chybí podněty k růstu a postupně se vytrácejí.

Principu řízení procesu růstu nádoru využívá biologická léčba. U nádorů pozitivních na zvýšený výskyt receptoru HER2 se podávají látky, které blokují funkci tohoto receptoru. Ten je totiž zodpovědný za množení nádorových buněk. Biologická léčba je zaměřena na molekulární strukturu uvnitř buňky, takže na rozdíl od chemoterapie, která je zaměřena na buněčné struktury obecně, nenapadá zdravé buňky a nemá nežádoucí vedlejší účinky.

 

5. Jaká je úspěšnost léčby rakoviny prsu?

Karcinom prsu je jedním z nejlépe léčitelných onkologických onemocnění. Z přibližně 6 tisíc žen v ČR, které ročně onemocní karcinomem prsu, umře na následky této nemoci přibližně 2 tisíce pacientek. Velká část pacientek ale po pozitivní diagnóze propadá beznaději a depresi v domnění, že rakovina je jistý rozsudek smrti. Při včasném záchytu, stanovení vhodného plánu a jeho dodržování je téměř 100% léčitelná.

 

6. Lze snížit riziko vzniku rakoviny prsu?

Genetická výbava je neovlivnitelná, to je fakt, se kterým nelze nic dělat. Pro víceméně všechny druhy rakovin ale platí, že vznik je do jisté míry ovlivněn životním stylem. A s tím už něco dělat lze. Pro snížení rizikových faktorů je doporučeno omezit pití alkoholických nápojů (odhaduje se, že zhruba ¼ nádorů prsu je spojena s pitím alkoholu), nekouřit, udržovat po celý život zdravou tělesnou váhu, omezit konzumaci mastných jídel a červeného masa, místo toho do jídelníčku zařadit ovoce, zeleninu, luštěniny a celozrnné pečivo. Pro snížení rizika je doporučováno pravidelně se věnovat fyzickým aktivitám, může se jednat o běh, chůzi, cvičení, aerobik, atd. v množství alespoň 150 minut týdně. Fyzická aktivita redukuje množství tukové tkáně v těle, která tak v menším množství produkuje hormon estrogen, který přispívá ke vzniku zhoubného nádoru prsu.

 

7. Existuje prevence rakoviny prsu?

Víceméně ne, lze pouze snížit pravděpodobnost vzniku a zásadně ovlivnit, v jakém stádiu bude nemoc odhalena, samotnému rozvoji nelze předejít. Včasná diagnóza přináší mnohem lepší léčebné možnosti i výsledky.

U pacientek, kde je prokázaná dědičná predispozice, je doporučováno začít chodit na pravidelné preventivní vyšetření již v mladším věku (po třicítce). Ženy nad 45 let věku mají každé dva roky nárok na mamografické vyšetření hrazené ze zdravotního pojištění. Žádné jiné onkologické onemocnění tuto možnost z prostředků zdravotního pojištění hrazené nemá. Pacientky mladší 45 let zhoubný nádor sice tak často nepostihuje, ale v případě zájmu mohou preventivní UZV vyšetření absolvovat v režimu samoplátce.

Existuje také možnost, aby si preventivní vyšetření provedla žena sama. Obecně platí, že ženy, které provádějí samovyšetření prsu, přicházejí k lékaři dříve a s méně rozvinutými a tedy lépe léčitelnými nádory. Samovyšetření prsu se provádí pohmatem prsu a to pravidelně každý měsíc. Důležité je vnímat i ty nejmenší změny ve velikosti, tvaru, symetrii, sledovat vyklenutá místa, zduření, barevné změny, zvětšení uzlin v podpaží, atd.

 

8. Proč by se mělo na preventivní vyšetření chodit?

V některých případech může trvat až několik let než nádor doroste do takové velikost, ve které lze diagnostikovat pouze hmatem. Samovyšetření prsu nemůže plně nahradit mamografii či ultrazvukové vyšetření, které odhalí i nehmatné příznaky. Ve věku nad 45 let by se mělo na mamografické vyšetření chodit jednou za dva roky, pokud má ale žena jakékoliv podezření na karcinom prsu, vyplatí se investovat do vlastního zdraví a screeningové vyšetření nebo ultrazvuk si zaplatit mimo režim zdravotního pojištění dříve než v dvouletém intervalu.

 

9. Může se rakovina prsu vrátit?

Nemoc se vrací až u 30 % žen, bohužel již v metastatickém stádiu. Zhoubný nádor se může vrátit i po více než 10 letech od léčby. Příznaky návratu karcinomu prsu bývají nezvyklé klidové bolesti hlavy a zad, brnění končetin, dvojité vidění nebo nevysvětlitelné hubnutí. Jakékoliv nezvyklé změny zdravotního stavu a potíže by měly být ihned konzultovány s onkologem a i po úspěšné léčbě pravidelně chodit na preventivní mamografická vyšetření, aby byla případná recidiva nádoru zavčasu rozpoznána a léčena.

 

Nelze dopředu předpovědět, jak bude nádor na léčbu reagovat a do jaké míry bude léčba úspěšná. Pomocí moderních léčebných postupů lze i průběh karcinomu prsu v závažných stádiích značně zpomalit, prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu. Každopádně je léčba již rozvinutého prsního nádoru obrovskou fyzickou i psychickou zátěží. Samovyšetření je otázku několika minut, mamografie u žen nad 45 let je hrazená ze zdravotního pojištění a tak není důvod prevenci podceňovat, jedná se v tomto případě o způsob jak se na 100 % vypořádat se život ohrožující nemocí.