Blog

Alergická sezónní rýma: Příznaky a léčba

Alergická rýma postihuje v současné době asi 15% světové populace a je známou skutečností, že v Evropě v posledních desetiletích vytrvale přibývá alergických osob. V našem zeměpisném pásmu se setkáváme s projevy alergické sezonní rýmy od února do listopadu s maximem výskytu koncem jara a začátkem léta. Na jaře pyloví alergici reagují hlavně na pyl stromů z čeledi břízovitých a lískovitých, v létě jsou to hlavně trávy a koncem léta plevely.

 

Nejčastější příznaky

Často bývá spojena se zánětem spojivek, někdy i se sezónními astmatickými projevy nebo kožními příznaky - ekzém, případně kopřivka. Téměř všichni trpí únavou a nesoustředěností. Sezónní alergická rýma se typicky projevuje kýcháním, svěděním nosu, poruchou čichu, vodnatou sekrecí z nosu a někdy i nosní neprůchodností. Nosní sliznice jsou překrvené, zduřelé a stejně jsou postiženy i sliznice dutin.

 

Možnosti léčby

Léčba by měla být zahájena včas, hned po ověření diagnózy. Spočívá v eliminaci alergenů, alergenové imunoterapii (dříve hyposenzibilizace) a v užívání protialergických léků. Naprosto klíčová je eliminace alergenů - omezení kontaktu s pyly je důležitá, i když často opomíjená součást léčby. V období akutních potíží je nutné omezit vycházky do přírody a když už se vydáme, tak do míst s nižší koncentrací pylů v ovzduší - zalesněná údolí podél potoků a řek. Také lze využít faktu, že ve vyšší nadmořské výšce je doba květu travin a rostlin opožděná ve srovnání s nížinami. V přímořských oblastech zase bývá jiné složení pylů v ovzduší než u nás. Dále lze omezit kontakt s pyly spánkem při zavřeném okně, trvalým čištěním vzduchu v ložnici pomocí praček vzduchu a také užíváním protipylových filtrů v osobních autech.

 

Léčba léky

V rámci medikamentózní léčby mají nejvýznamnější místo antihistaminika, nejvíce užívaná jsou v dnešní době antihistaminika II. generace, které nemají sedativní účinek- např. Zyrtec, Zodac, Letizen, Cetirizin SL, Claritin, Flonidan, a další. U lehkých forem je možné tyto léky podávat nepravidelně při obtížích, u těžších forem je zapotřebí zahájit léčbu 2 týdny před očekávaným nástupem obtíží, často v kombinaci s dalšími léky. U lehčích forem někdy postačí užití antihistaminik v podobě nosních kapek-Allergodil nebo Livostin. Dnes nejmodernější anihistaminika-Xyzal a Aerius mají vyšší účinnost, protizánětlivý a imunomodulační účinek, ale také vyšší cenu. Nepostradatelné jsou v léčbě nosní kapky působící na zduřelé sliznice- Vibrocil, Nasivin, Olynth, Sanorin, jejich dlouhodobé podávání však s sebou nese riziko paradoxní nosní neprůchodnosti. Tyto nosní kapky lze nahradit užíváním tablet s obdobným účinkem-Clarinase, Disophrol, které nenesou riziko následné nosní obstrukce, ale mohou zvyšovat krevní tlak. U těžkých forem bývá nutné podání kortikoidů, které mají nejvýraznější protizánětlivý účinek. Zpravidla jsou podávány v podobě nosních sprejů – např. Aldecin, Beclomet aqua nasal, Rhinocort, Flixonase, Nasonex, Tafen nasal. Alergenová imunoterapie (dříve hyposenzibilizace) - účinnost je prokázána u alergie na pyly, hmyz, roztoče, zvířecí srst a některé druhy plísní. Je to léčba postihující příčinu onemocnění, musí být ale zahájena včas, trvat kontinuálně 3 - 5 let a být prováděna kvalitními alergeny. Efekt se projeví poklesem aktivity onemocnění a zmenšením rizika vzniku dalších forem alergie.

 

Z uvedeného vyplývá, že včasná a správná diagnóza sezónní alergické rýmy má vést k okamžitému zahájení léčby a spolupráce s alergologem je potřebná pro rozpoznání konkrétního alergenu a pokud je možné provedení alergenové imunoterapie.