Screeningové programy k 1. 1. 2026

Je to staré známé klišé, že včasná prevence je lepší než pozdní léčba. I když ani laická veřejnost tuto větu asi nebude rozporovat, velká část populace s tím sice souhlasí, ale pouze pokud se to netýká jeho samotného. Hrdinné věty typu „…na něco umřít musím…“ slýcháme sice často, když pak ale přijde na lámání chleba, mnozí by velmi rádi svůj rádoby hrdinský postoj přehodnotili (leč je pozdě).

Preventivní (screeningová) vyšetření se v ČR pomaličku začaly dostávat do povědomí počátkem 21. století.

1. Od roku 2002 funguje mamografický screening.
2. O 6 let později (2008) byl spuštěn screeningový program včasného záchytu přednádorových, resp. časných nádorových změn děložního čípku.
3. Screening karcinomu kolorekta (tlustého střeva a konečníku) známe s několika následnými modifikacemi od roku 2009.
4. Od roku 2022 běží program screeningu plicního karcinomu u kuřáků.
5. V roce 2023 spustila VZP screeningový program záchytu osteoporózy, k němu se později připojila většina ostatních zdravotních pojišťoven.
6. Od roku 2024 byl spuštěn program časného záchytu karcinomu prostaty u mužů.
7. V roce 2025 byl spuštěn program screeningových vyšetření cílených na časný záchyt aneurysmatu abdominální aorty.

 

MAMOGRAFICKÝ SCREENING

Určený k časnému záchytu zhoubného nádoru prsou. Dolní věková hranice je stanovena na 45 let, jedná se o rentgenovou vyšetřovací metodu s velmi nízkou dávkou RTG záření.
Nevýhodou nastaveného designu screeningového programu je stanovení dolní věkové hranice, které jako by znamenalo, že v nižším věku nemůže vzniknout zhoubný nádor prsu (bohužel může). Vyšetření je pro některé ženy poměrně nepříjemné.

V nižším věku je možné absolvovat mamografické vyšetření v režimu samoplátce (cca od 40 let), případně UZV vyšetření (u mladších žen je struktura prsní tkáně lépe vyšetřitelná ultrazvukem). Pokud má žena prsní implantáty, provádí se někdy mamograf ze dvou snímků – první včetně implantátů, druhý s jejich posunem mimo zobrazovanou tkáň, případně se doplňuje UZV a v nejasných případech pak magnetická rezonance.

 

SCREENING KARCINOMU DĚLOŽNÍHO ČÍPKU

Je zajišťován gynekology v rámci každoroční preventivní prohlídky. Při vyšetření se odebírá stěr z děložního čípku, který je laboratorně histologicky zpracován a vyhodnocen. Relativně nově byla doplněna detekce přítomnosti nukleové kyseliny rizikových typů HPV (human papiloma virus) v cervikálním stěru. HPV infekce je příčinou (ne jedinou, ale zásadní) pro rozvoj karcinomu děložního čípku.

Proto bylo v roce 2006 zahájeno očkování dětí (zprvu jen dívek, později i chlapců) vakcínou proti této virové infekci a aktuální data již prokazují pokles výskytu této velmi závažné diagnózy u jedinců, kteří toto očkování absolvovali. HPV se vyskytuje ve více serotypech, očkovací vakcína chrání pouze proti některým serotypům. Aktuálně se očkování provádí vakcínou Gardasil 9, chrání proti 9 serotypům. Očkování je doporučováno všem, a to jak dospívajícím, tak dospělým, neboť HPV nepůsobí pouze zhoubný nádor děložního čípku, ale i další zhoubné i nezhoubné diagnózy (genitální bradavice, zhoubný nádor konečníku, zhoubný nádor orofaryngu apod.).

Očkování dětí ve věku 11–14 let je plně hrazeno zdravotním pojištěním, zahrnuje 2 dávky (2. dávka se aplikuje 5–13 měsíců po první dávce), u dospělých je hrazeno pacientem s případným příspěvkem každé zdravotní pojišťovny v rámci benefitního programu, skládá se ze 3 dávek (2. dávka 2 měsíce po 1. dávce, 3. dávka 6 měsíců po 1. dávce).

 

SCREENING KARCINOMU KOLOREKTA

Je určen asymptomatickým mužům i ženám ve věku 45 až 74 let. Má 2 formy – buď absolvuje pacient 1x za dva roky test na okultní krácení ve stolici (TOKS) a při pozitivním nálezu je doporučena kolonoskopie, nebo je možné absolvovat kolonoskopii přímo.

 

Tento screening naše pracoviště provádí více jak 15 let a evidujeme mnoho případů, kdy máme pozitivní kolonoskopický nález i při negativním TOKS testu a vidíme, že spolehlivost tohoto testu není příliš vysoká. Určitě doporučujeme absolvovat přímo kolonoskopické vyšetření, které umožňuje nejen kvalitnější a přesnější diagnostiku, ale též rovnou terapeutický zákrok (odstranění polypu apod.), pokud je indikován.

Není to vyšetření příliš příjemné, byť jeho pověst je horší než realita, vyžaduje aktivní spolupráci pacienta při přípravě střeva (dietní režim, roztok k vyprázdnění). Růst zájmu pacientů o toto preventivní vyšetření nebylo spojeno s adekvátním navýšením kapacit gastroenterologických pracovišť, a tak se výrazně prodlužuje čekací doba nejen na screeningové vyšetření, ale na jakékoliv endoskopické vyšetření, což může paradoxně vést ke zhoršení prognózy závažných gastroenterologických diagnóz! Neúnosná situace na zahlcených pracovištích vedla ke změně doporučení týkajících se kontrol pacientů – nález adenomových polypů znamenal dříve nastavení termínu kontroly cca za 2–4 roky, nové doporučení prodlužuje tento interval na 10 let.

Budeme doufat a věřit, že to je skutečně dostatečně bezpečný interval a nedojde k nárůstu malignit u pacientů po odstranění střevního adenomu, kteří nebyli 10 let kontrolováni.

 

SCREENING KARCINOMU PLIC U KUŘÁKŮ

Je cílen na kuřáky ve věku 55 let a více, kteří v součtu vykouřili 20 „krabičkolet“, tedy 1 krabičku denně po dobu 20 let, případně vyšší množství cigaret za kratší dobu nebo nižší množství za delší dobu (přepočet vychází na cca 150 tisíc cigaret).

 

Plicní lékař provede základní plicní vyšetření včetně spirometrie, doplní předozadní a boční snímek plic a následně odesílá pacienta na CT plic, které se opakuje každoročně po dobu 4 let. Případný záchyt zhoubného nádoru potom směruje pacienta na specializované onkochirurgické oddělení.

 

SCREENING ČASNÉHO ZÁCHYTU OSTEOPORÓZY

Patří mezi novější screeningové programy a jeho cílem je včasný záchyt a léčba pacientů se sníženou hustotou kostního minerálu. V případě pádu či jiného menšího násilí u nich hrozí s výrazně vyšší pravděpodobností zlomenina kosti s rizikem následných komplikací – operace, imobilizace, dekubity, zápal plic…

Metodika je nastavena odlišně pro muže a ženy. U žen se počítá tzv. FRAX score ve věkovém intervalu s dolní hranicí 1 rok po menopauze a horní hranicí věku 60 let. U mužů se počítá FRAX score ve věku 65–69 let. Ženy ve věku 60 a více let jsou odeslány k denzitometrickému vyšetření, u mužů je tato hranice nastavena na 70 let. Pokud vyjde riziko dle FRAX v číselných hodnotách uvedených v tabulce, je provedení denzitometrie indikováno i v nižším věku než 60 let (u žen) případně 70 let (u mužů).

Věk	Riziko (dle FRAX) pro hlavní osteoporotickou zlomeninu v % k indikaci DXA vyšetření	Riziko (dle FRAX) pro zlomeninu proximálního femuru v % k indikaci DXA vyšetření
50–54	3,40 %	0,23 %
55–59	4,50 %	0,43 %
60–64	6,00 %	0,80 %
65–69	8,60 %	1,40 %

Na základě výsledku denzitometrie (norma, osteopenie, osteoporóza) je pak doporučena vhodná
rekalcinační terapie.

 

SCREENING KARCINOMU PROSTATY

Je určen mužské populaci počínaje 50. rokem. Využívá stanovení hladiny prostatického onkomarkeru v krvi (PSA) a na základě vyhodnocení výsledku (při hodnotě 3 a více) je pak doplněno vyšetření magnetickou rezonancí. Pokud ta prokáže podezřelé ložisko, následuje biopsie prostaty (odběr vzorku), přičemž pro přesnou lokalizaci místa biopsie se využívá výsledek MR, který se propojí s ultrazvukovým přístrojem a umožní tak přesnější cílení biopsie. Vlastní biopsie pak trvá delší dobu (pomocí UZV sondy se naviguje a hledá podezřelé místo),
a proto se často tento výkon provádí v celkové anestezii.

Velmi problematickým bodem tohoto programu je velký nárůst počtu vyšetření na magnetické rezonanci, kdy v limitovaném počtu přístrojů i lékařů kvalifikovaných pro hodnocení a popis MR snímků je část kapacity přesunuta na tento screening a logicky potom chybí pro jiné diagnózy a pacienty, a rovněž tak časová náročnost biopsie pro urology má své konsekvence pro všechnu ostatní nescreeningovou péči.

 

SCREENING ANEURYSMATU BŘIŠNÍ AORTY

Aneurysma (výduť) vzniká poškozením či oslabením cévní stěny, nejčastěji na podkladě aterosklerózy. Jejich hlavním rizikem je prasknutí (perforace) s velmi rychlou masivní ztrátou krve a úmrtím během několika málo minut. Rychlá a správná diagnostika, okamžitý převoz pacienta a urgentní operační zákrok je jedinou šancí na přežití, ale praktická šance na úspěšný průběh je mizivá.

Proto je pro nejrizikovější skupinu, která byla definována uvedenými kritérii (věk 65–67 let, mužské pohlaví), připraven nový screeningový program. Na základě odeslání praktickým lékařem na akreditované ultrazvukové pracoviště je zde provedeno UZV vyšetření cílené na abdominální aortu a v případě nálezu aneurysmatu je pacient směrován na příslušné specializované pracoviště (v Brně jím je Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie), kde je pak rozhodnuto o dalším postupu.

 

CO LZE KE SCREENINGOVÝM PROGRAMŮM
UVÉST OBECNĚ?

Jejich nepochybnou medicínskou výhodou je urychlení diagnostiky v těch případech, kdy dané onemocnění je již přítomno, ale nepůsobí žádné potíže či jen takové, které pacienta žádným způsobem nevarují. Léčba může být zahájena včas, je méně agresivní, levnější, s lepšími výsledky.

Bohužel žádné vyšetření nepatří mezi příjemné a radostné okamžiky, na které by se kdokoliv těšil a rád je vyhledával. Každé vyšetření něco stojí, a pokud je výtěžnost 2 %, máme náklady u 98 % pacientů víceméně „zbytečné“ proto, abychom těm 2 % mohli včas pomoci.

Žádné vyšetření není zcela bez rizika a komplikace související s vyšetřením zdravého člověka musíme rovněž zahrnout na pomyslnou misku vah.

Kapacita zdravotnického systému není nekonečná, screeningová vyšetření část přístrojových, finančních i personálních kapacit odebírají a mohou tak naopak zkomplikovat a prodloužit přístup k péči aktuálně nemocným pacientům. Nic není černobílé, a přestože patříme mezi zastánce výhod preventivní medicíny, vnímáme i některá negativa spouštění dalších a dalších screeningových programů.

 

Pokud byste chtěli přehlednou tabulku screeningových programů k 1. 1. 2026, můžete si ji stáhnout zde: Screeningové programy k 1.1.2026