Mounjaro, Saxenda a další

Přijít na trh s léky na hubnutí se snažila řada firem po mnoho let, nicméně úspěšnost nikdy nebyla nijak zázračná a hlavně dlouhodobá. Každý lék byl přivítám s nadšením a nadějí, že konečně máme to pravé řešení k dispozici, ale po kratší či delší době následovala deziluze – efekt nebyl takový, jaký byl slibován, vedlejší účinky byly výraznější a četnější, než si každý přál a efekt mnohdy vyprchal ještě během užívání medikace nebo bezprostředně poté…

Až poslední 2 novinky dávají větší naději, že by mohly u vyššího procenta pacientů dosáhnout a dlouhodobě udržet kýžený cíl – redukce hmotnosti, vylepšení metabolických parametrů (hladina cukru, lipidogram), snížení užívání některých léků (antihypertenziva mohou při redukci hmotnosti v některých případech být snížena nebo dokonce vysazena), o společenských aspektech („Sluší ti to!“ „Krásně jsi zhubl/a!“) po ortopedické konsekvence (šetříme klouby!) ani nemluvě.

O čem je řeč? Hitem asi 3 roky starým byl preparát Saxenda, hitem podzimu 2024 je pak preparát Mounjaro.

Pojďme si krátce shrnout informace o užívaných resp. známých antiobezitických preparátech.

ORLISTAT, XENICAL (orlistat):

ovlivňuje vstřebávání tuků a snižuje množství vstřebaných tuků z potravy (váže se na žaludeční a střevní enzymy, které pak nejsou schopné tuk rozložit, a tím omezí jeho vstřebávání). Užívá se 3x denně, vždy s jídlem, které by mělo obsahovat menší množství tuků (vyšší množství zvyšuje nežádoucí gastrointestinální projevy, sklon k průjmům). Doba užívání je max. 6 měsíců, již po 3 měsících by mělo dojít k vyhodnocení efektu – alespoň 5% snížení hmotnosti.

MYSIMBA (naltrexon + bupropion):

centrálně působící preparát ovlivňující receptory „hladu“. Má některé významné lékové interakce a kontraindikace, je vázán na lékařský předpis, doba užívání doporučena 6 měsíců.

SAXENDA (liraglutid):

lék vynalezený v rámci výzkumu léků na cukrovku. Jedná se o analog (= podobný) lidskému GLP 1 peptidu (glukagon like peptid), který se po jídle vylučuje ve střevech, snižuje pocit hladu resp. navozuje pocit sytosti, zmenšuje chuť k jídlu, zvýší uvolnění inzulinu ze slinivky, potlačí produkci glukagonu, a jak na centrální úrovni v mozku, tak v periferii vede k metabolickým procesům snižujícím finálně hmotnost pacienta.

Saxenda je preparát aplikovaný injekční formou (aplikuje si sám pacient, do kožní řasy na břiše, podobně jako například léky na ředění krve Clexane, Zibor, Fraxiparin apod.) s denní frekvencí (1x denně), v postupně navyšované dávce. Začíná se na dávce 0,6 mg 1x denně, v následujícím týdnu se zvyšuje na 1,2 mg 1x denně, po dalším týdnu opět navýšení o 0,6 mg postupně až do finální dávky 3,0 mg v jedné dávce, která zůstává coby udržovací.

MOUNJARO (tirzepatid):

je poslední novinkou, kterou máme k dispozici od podzimu 2024. Podobně jako Saxenda se jedná o injekční preparát, jeho výhodou je aplikace jen 1x týdně (Saxenda se aplikuje 7x týdně). Dalším plusem je efekt na dvou metabolických pozicích, a to jak GLP 1, tak GIP receptorech, jinými slovy jeho efekt je zprostředkován na více úrovních než je tomu u Saxendy (centrální i periferní). Dávkování začíná na dávce 2,5 mg 1x týdně, po měsíci se navyšuje na 5 mg, případně po dalším měsíci na 7,5 mg 1x týdně.

Nasazování antiobezitik je asi tím nejproblematičtějším krokem. Všechny uvedené preparáty mají uvedeno v indikacích jednu velmi podstatnou větu:

Přípravek Mounjaro je indikován jako doplněk k nízkokalorické stravě a zvýšené fyzické aktivitě pro kontrolu tělesné hmotnosti.

Přičemž dále ještě bývá uváděna hodnota BMI (obvykle 30), případně nižší s přítomnou komorbiditou. Zde najdete informace k charakteristice obezity.

Změna životního stylu, úprava stravovacích návyků, navýšení pohybové aktivity, a to v dlouhodobém / trvalém horizontu.

Nezměnit nic, píchnout si injekci a čekat na výsledek je sice možné, ale rozhodně ne správné a doporučované řešení. Na lámání chleba přijde nejpozději při rozhodování o vysazení / snížení užívané medikace, a bude to zřejmě kamenem úrazu u neúspěšných jedinců.

Léky snižující pocit hladu by měly vést ke změně stravovacích návyků – jíst méně, upravit složení stravy. Pokud po poslední aplikované injekci následuje návrat k dřívějšímu režimu, i váha se velmi rychle začne vracet směrem nahoru.

Zatímco pro zahájení terapie jsou celkem jasně daná pravidla, její ukončování tak striktní návod nemá.

Doba aplikace léků, zde se opatrně mluví o alespoň 6měsíčním intervalu. Vysazení by mělo být spíše pomalé, s postupně klesající dávkou, případně pozastavením snižování na takové dávce, jejíž další snížení již má za následek opětovný vzestup hmotnosti.

Pacienti se tak mohou dostat jak na úspěšné plné vysazení, tak na jakousi minimální dávku, která však zůstává dlouhodobě, má-li efekt redukce hmotnosti vydržet.

Jaký bude režim po několika letech, to nám ukáže asi až budoucnost. U žádného léku nevíme, co bude po 10–15 letech jeho užívání, dokud tato doba reálně neuplyne.

Co už víme nyní (u posledně 2 jmenovaných, tedy saxenda a mounjaro)?

Jisté opatrnosti je třeba u pacientů s anamnézou zhoubného nádoru štítné žlázy – preparát raději nenasazovat.

Může být zvýšená tendence ke tvorbě žlučníkových kamenů (zpomaluje se evakuace žluči, tak se zřejmě snáz vysráží litiáza). Rovněž uváděná komplikace bývá akutní pankreatitida.

Zažívací potíže – nausea, průjem – jsou referovány a uváděny jako možné nežádoucí účinky.

U pacientů podstupující operační zákrok v anestezii hrozí vyšší riziko žaludeční aspirace = zatečení žaludečního obsahu do dýchacích cest v úvodu anestezie, způsobené delší dobou nutnou pro evakuaci obsahu žaludku. Obvyklých 6 hodin zřejmě nestačí coby interval od posledního příjmu potravy k jeho evakuaci, je vhodné upozornit na tuto skutečnost anesteziologa, který bude podávat anestezii a prodloužit interval lačnění. Ne nepodstatnou informací je cena preparátu. Úhrada ze zdravotního pojištění t. č. není nastavena, takže všechny preparáty jsou hrazeny plně ze strany pacienta. 3měsíční terapie Saxendou vyjde cca na 15 tisíc Kč (ceny v jednotlivých lékárnách se mohou i významně lišit – obvykle lepší cenu mají fakultní lékárny), stejně dlouhá terapie Mounjaro vyjde o několik tisíc dráž.

Ohledně dalších preparátů, na které se nás pacienti ptají, a které souvisejí s danou problematikou, tak ještě doplňuji:

OZEMPIC (semaglutid – výrobce Novo Nordisk):

patří do skupiny GLP 1 agonistů (podobně jako Saxenda), nemá však schválenou indikaci k redukci hmotnosti, je u nás registrován pouze pro léčbu diabetu. Jeho užití pro jiné účely tak v ČR zatím možné není.

WEGOVY (semaglutid – výrobce Novo Nordisk):

obsahuje stejnou účinnou látku jako OZEMPIC, má schválenou indikaci pro redukci hmotnosti, v mírně vyšší cílové dávce než OZEMPIC.

Oba dva preparáty jsou v injekční formě, aplikují se 1x týdně podkožně.

Nejnovější novinkou je preparát retatrutide (Eli Lilly) – na rozdíl od předchozích se jedná o trojitého receptorového agonistu (GLP-1, GIP, glukagon).

Aktuálně je ve fázi klinického testování a kromě redukce hmotnosti je od něj očekáván i pozitivní dopad na kardiovaskulární systém. Účinek a úspěšnost tohoto léku je však znám až po skončení klinických studií, tedy nejdříve za pár let.