Vadné držení těla

Vadné držení těla je bezpochyby civilizační chorobou 21. století a je jednou z nejčastějších chorob pohybového aparátu. Výskyt této nemoci má neustále stoupající tendenci.
Příčiny:
Vadné držení těla může mít původ v mnoha faktorech. Často za ním stojí nevhodné pohybové aktivity v dětství, nedostatečná nebo nadměrná pohybová zátěž, dlouhodobé sezení v nevhodných polohách nebo stres. Společnou příčinou vadného držení těla jsou svalové dysbalance, kdy některé svaly jsou oslabené, v následku čehož neplní svoji funkci a přetěžují svaly jiné, které jejich funkci částečně přebírají.
Projevy:
Pro vadné držení těla je typické, že jsou narušena soustava svalů, kostí, kloubů a šlach, které udržují páteř a tělo ve správném vzpřímeném postavení. Vadné držení těla je nejčastěji diagnostikováno pohledem, provází jej totiž jasně rozpoznatelné příznaky a nejčastěji jej lze diagnostikovat podle následujících projevů:
- Kulatá záda, předsunutá hlava, ramena a odstávající lopatky jsou příznaky hyperkyfózy hrudní páteře.
- Nadměrně prohnutá bederní páteř, vystrčené břicho a pánev překlopená dopředu značí hyperlordózu bederní páteře.
- Vychýlení páteře do strany je typické pro skoliotické držení těla.
- Nedostatečným zakřivením páteře je projevem plochých zad.
Léčba:
Léčba vadného držení těla je dlouhodobá a cílená, aby se předešlo vzniku degenerativních změn. Pokud se problém neřeší a neléčí se, může vést k chronickým bolestem, poškození kloubů a výrazné omezení pohyblivosti.
Základní složkou léčebné terapie je rehabilitační cvičení pod dohledem fyzioterapeuta. Cvičení formou léčebné tělesné výchovy je zaměřeno na odstranění svalových dysbalancí posílením oslabených svalů, uvolněním a protažením přetížených svalů. Při cvičení je kladen důraz na aktivaci a posílení hlubokého stabilizačního systému a nácvik správného sedu.
Prevence:
Prevence vadného držení těla je otázkou životního stylu a správných pohybových návyků. Vadné držení těla si člověk do dospělosti často přenáší z dětství. Proto je dobré této problematice věnovat patřičnou pozornost již v raném školním věku a do denního programu zařadit sportovní a pohybové aktivity a dbát důraz na správné pohybové stereotypy a nácvik správného sedu.

