Otevření nové ambulance závodní preventivní péče
V květnu 2010 jsme otevřeli ambulanci praktického lékaře na ul. Vídeňská 117, Brno, (naproti OD FUTURUM)).
Více...
Nový objednávkový systém
Od března 2010 mají naši klienti k dispozici elektronický objednávkový systém.
Více...
Očkování proti klíšťové encefalitidě
V zimním období nastává ideální čas pro očkování proti klíšťové encefalitidě.
Více...
Očkování proti chřipce
Od 10.9.2009 jsme zahájili očkování proti sezónní chřipce.
Více...
Endoskopická ambulance
Od května 2009 jsme rozšířili spektrum poskytovaných služeb o provádění endoskopických výkonů (gastroskopie, kolonoskopie).
Více...
prim. MUDR. Ivo Hofírek
Choroby žil dolních končetin jsou nečastější cévní chorobou. Spolu s hlubokou žilní trombózou tvoří přes polovinu všech případů základní cévní praxe. Nejčastější žilní (venózní) chorobou je chronická žilní nedostatečnost.
Ale nejznámějším onemocněním jsou žilní varixy (městky; zkratka: Vx), které patří mezi degenerativní žilní choroby. Lidově se, pro sklon vyvolávat záchvatovité bolesti v dolních končetinách, nazývají křečové žíly. Postižené jsou většinou žíly povrchového systému, ale porucha se nevyhýbá ani hlubokým oblastem. Žilní varixy jsou charakterizovány místně se měnícím a zvětšeným průměrem žíly na podkladě degenerace žilní stěny. Při roztažení žíly dochází k nedoléhání (nedostatečnosti) žilních chlopní, které slouží jako ventily bránící proudění krve zpět do končetin. Chlopně se navzájem nedomykají a krev se přes ně řine zpět do dolních úseků žil, odkud má již být odčerpána. Příčiny vzniku varixů nejsou známy. Výskyt se v populaci odhaduje na 5 – 35%. Zvyšuje s věkem. K rozvoji varixů přispívají vrozené dispozice (při výskytu varikozit u obou rodičů je cca 40-70% předpoklad jejich vzniku i u dětí). Dále obezita, statické zatěžování dolních končetin (déletrvající sezení, stání), zvyšování nitrobřišního tlaku (např. obezita, těhotenství), p.o. antikoncepce. Ženy jsou postiženy častěji než muži (cca 2-3 : 1). Varixy mají tendenci ke samostatnému zhoršování, které je ale u různých osob různé.
Vyšetření varixů je možné jednoduchým běžným klinickým vyšetřením doplněným jednoduchými nenáročnými zátěžovými testy proveditelných bez nutnosti speciálního vybavení ve všech ordinacích praktických lékařů. Speciální vyšetření se provádějí zejména ultrazvukovými přístroji. Jedná se o nekomplikované, nezatěžující vyšetření, ke kterému není nutná žádná příprava pacienta. Již jen výjimečně se provádí kontrastní rentgenové vyšetření žil a varixů, rentgenová flebografie, která je již zatěžujícím výkonem. Ke speciálním hodnocením činnosti a průchodnosti žilního systému se používá zobrazení radioaktivními izotopy – izotopová flebografie, která je již méně zatěžující než rentgenová flebografie.
Základním léčebným postupem je u nekomplikovaných varixů jejich odstranění (např. chirurgické výkony, sklerotizace apod.) s cíleným vynětím nebo uzavřením postižených úseků žil a zachováním zdravých větví. Výkony na varixech se doporučují již v počátečních stadiích onemocnění, kdy jsou postiženy menší úseky žilního řečiště a nedošlo k rozvoji druhotných kožních změn. Přesto mohou být recidivy varixů časté a objevují se i na nových místech. Před výkony na varixech je potřebné získat informace o funkčnosti hlubokého žilního systému a spojek mezi povrchovým a hlubokým žilním systémům. K tomu postačují výše uvedené základní klinické testy, které se v doporučených doporučených případech doplňují o specializované ultrazvukové vyšetření.
Důležitou součástí léčení varixů, a to i v případech nemožnosti jejich odstranění, jsou účinné bandáže (komprese) dolních končetin. Komprese musí být aplikována směrem od nohou, kotníků na lýtka a stehna. Provádí se kompresními bandážemi nebo kompresními punčochami, které si pacienti musí ve spolupráci s ošetřujícím lékařem zodpovědně a účelně zvolit. Nezbytná pro řešení potíží s varixy jsou režimová opatření (cvičení končetin, sprchování chladnou vodou od špičky nohy směrem k lýtku a stehnu, nezatěžovat končetiny dlouhým stáním nebo sezením, vyvarovat se situacím se zvyšováním nitrobřišního nebo nitrohrudního tlaku, při nadváze a obezitě snížení hmotnosti apod.). Vhodná jsou dynamická cvičení (chůze, cyklistika, plavání), ulevování končetinám několikrát denně zdvižením končetin („nohy na stůl“).
Léky, venofarmaka, jsou pomocným prostředkem. Ovlivňují zejména nepříjemné pocity a otoky v dolních končetinách doprovázející varixy, některá mají i mírný nespecifický protizánětlivý účinek. Venofarmaka ale nemají vliv na vlastní rozvoj varixů.
Komplikací varixů mohou být záněty žilní stěny (varikoflebitidy, flebitidy), s nasedajícím sražením krve v postiženém úseku povrchové žíly (trombózou). Projevují se místním až pruhovitým zduřením, zarudnutím, pohmatovou, někdy i spontánní silnou bolestivostí v místech postiženého varixu nebo povrchové žíly. Léčba spočívá v podávání léků snižujících srážlivost krve v kombinaci s protizánětlivými a protiotokovými přípravky ve formě mastí, gelů nebo sprayů. Opět jsou nutné komprese dolních končetin, které tlakem na žíly zlepšují návrat krve zpět k srdci.
Pojmem chronická žilní nedostatečnost (zkratka: CVI) rozumíme stavy s dlouhodobým krevním městnáním a nenormálně zvýšeným krevním tlakem v žilách dolních končetin (žilní hypertenzí). Jen menší část vzniká na podkladě rozsáhlých dlouhodobých jinak nekomplikovaných varikozit. Až kolem 80% případů CVI se rozvine následkem prodělané hluboké žilní trombózy. Proto se někdy pro chronickou žilní nedostatečnost používá názvu posttrombotický syndrom (zkratka: PTS). V tomto případě je za zhoršení odtoku žilní krve odpovědný stav po prodělané hluboké žilní trombóze (zkratka: DVT). Vznikem krevní sraženiny v žilách lýtka, podkolení nebo dojde k poškození chlopní a vzniku jejich nefunkčnosti nebo k trvalému uzavření (ucpání) části žil. Oba mechanismy mají za následek nedostatečný odvod krve z postižené končetiny. Výskyt CVI není přesně znám, uvádí mezi 1,5 až 5,3% mezi všemi obyvateli. Rozsah onemocnění se hodnotí například podle velikosti varixů, otoků a kožních změn (viz tabulka č.1). Chronická žilní nedostatečnost přetěžuje tkáně dolních končetin nedostatečným odvodem žilní krve, a tak vznikajícím zadržováním tekutin v dolních končetinách . Projevuje se bolestmi, pocity mravenčení nebo neklidem v dolních končetinách. V pokročilejších stádiích, které se rozvinou u asi 20% postižených osob, dále otoky, barevnými změnami kůže, jejím hnědnutím až místním fialověním či dokonce zčernáváním, nedostatečnou výživou kůže, záněty až vznikem špatně se hojících ran (bércových žilních ulcerací, lidově bércových vředů). Výskyt venosních ulcerací se odhaduje kolem 1% veškeré populace.
Terapie rozvinuté chronické žilní nedostatečnosti je podobná terapii žilních varixů. Ale v případech, kdy jsou hluboké žíly neprůchodné, se varixy odstraňovat nemohou , protože by mohlo dojít k dalšímu zhoršení onemocnění. Omezení rozvoje chronické žilní nedostatečnosti na podkladě posttrombotického syndromu se dosáhne včasným a účinným diagnostikováním a léčením příčiny - hluboké žilní trombózy.
Copyright ©2010 Top Moravia Health s.r.o., Viniční 235, 615 00 Brno. Realizace: epres
Kontakt: +420 533 306 470, info@tmhklinika.cz