• Chci se objednat
• Chci se stát klientem
• Chci se objednat
• Chci se objednat

OBJEDNACÍ SYSTÉM

Umělý spánek

MUDr. Petra Jeřábková

Když byl před lety operován tehdejší prezident Václav Havel a po operaci došlo ke komplikacím, veřejnost byla poprvé šířeji informována o pacientovi, který je „v umělém spánku“. Tento pojem je od té doby dobře znám, málokdo má ovšem představu, co to onen umělý spánek je a proč se do něj pacienti uvádějí.

Umělý spánek je pokus o srozumitelné vysvětlení pojmu běžně využívané metody v intenzivní medicíně -analgosedace příp. dlouhodobé anestezie. Při analgosedaci jsou do těla pacienta přiváděny látky, které ovlivňují činnost mozku především tlumivým způsobem, a podle množství, které se do těla přivádí, je možné navodit různě hluboký stupeň „bezvědomí“ - od mělkého, kdy je pacient na lehký podnět schopen spolupracovat, různě komunikovat až po hluboké, kdy ani silnými podněty nelze vyvolat žádnou reakci či obranný reflex pacienta.

Proč se tyto postupy používají ?

Základním důvodem je snaha minimalizovat námahu potřebnou na zvládnutí náročného stavu, který přichází po inzultu (může to být úraz, operační zákrok, otrava, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, těžká infekce dýchacích cest, poruchy srdečního rytmu atd.). Abychom umožnili organismu překonání tohoto kritického období, uvádíme pacienta do tzv. umělého spánku. Snažíme se zabránit komplikacím plynoucím z poškození mozku, snížíme tím energetický výdej potřebný na běžné činnosti (dýchání zajišťuje přístroj, přesně definovaná výživa a léky jsou podávány kanylou přímo do žíly nebo sondou do žaludku, sledujeme činnost srdce a celé oběhové soustavy, dokážeme nahradit také funkci pacientových ledvin ledvinou umělou, můžeme monitorovat nitrolební tlak atd.), a pro pacienta se jedná o šetrné překonání subjektivně velmi nepříjemně vnímaného období.

Uveďme si příklad.

Každý ví, k čemu dojde např. při zlomenině kosti nebo vymknutí kotníku - během krátké doby nastupuje více či méně výrazný otok dané oblasti, který trvá řadu dní a postupně pomalu odeznívá a resorbuje se. Pokud bychom použili na zlomenou ruku ihned sádrový obvaz a nenechali žádný volný prostor, nastupující otok by během krátké doby utiskl zasádrovanou končetinu, došlo by k poruchám prokrvení a těžkému poškození tkání. Proto se u zlomenin z počátku přikládá pouze sádrová dlaha, která částečně umožňuje zvětšení objemu otékající končetiny, a po odeznění otoku, obvykle po několika dnech, se dokončuje sádrová fixace po celém obvodu končetiny.

V případě jakéhokoliv poškození mozku probíhá podobný proces - v mozku vzniká otok a zvětšuje se jeho objem. Mozek však nemá prostor, kam by mohl narůstající otok expandovat, a v těchto případech dochází k utlačení mozkových struktur a těžkému, často nevratnému a smrtelnému, poškození mozkové tkáně.

V případech, kdy hrozí rozvoj mozkového edému, se snažíme eliminovat vše, co přispívá k nárůstu otoku na straně jedné, na straně druhé je možné pomocí některých léků omezit rozvoj mozkového edému (tyto léky však mají bohužel jen omezený účinek). Zmiňovaný „umělý spánek“ představuje cestu k eliminaci všech vlivů, které škodlivým způsobem ovlivňují rozvoj mozkového otoku.

Mozkový otok zhoršuje:

• každý nevhodný výkyv krevního tlaku (zvýšení např. i při zakašlání, pokles při změně polohy)
• každý pohyb pacienta
• nedostatečný i nadbytečný přívod tekutin do organismu - je třeba velmi přesně monitorovat příjem a výdej cirkulujících tekutin a včas korigovat každou odchylku od požadované hodnoty
• zvýšená teplota, sepse („otrava krve“)
• všechny bolestivě vnímané podněty
• omezení dodávky kyslíku do mozku

Obecně lze tedy říci, že umělý spánek se užívá buď při primárním poškození mozku nebo při jiných stavech, které mohou centrální nervový systém poškodit sekundárně a to:

nedostatek dodávky kyslíku (krve) při omezené průchodnosti cév

• zúžená mozková céva (cévní mozková příhoda)
• škrcení

nedostatek dodávky kyslíku (krve) při poklesu tlaku při

• srdeční nedostatečnosti (infarkt, poruchy srdečního rytmu)
• krvácení zevním, vnitřním
• operaci
• předávkování léky na snížení krevního tlaku

nedostatek dodávky kyslíku při zhoršené funkci plic

• infekce dýchacích cest
• dekompenzované chronické plicní postižení
• omezení plicní ventilace v souvislosti s operačním výkonem
• neurologické onemocnění- postižení bránice
• porucha vědomí spojená s omezením či zástavou dýchání
• tonutí

Všechny uvedené stavy mohou vést různými mechanismy k mozkovému poškození. Navíc i v případech, kdy tomu tak není a toto nebezpečí nehrozí, je pro léčbu řady z nich zapotřebí použít natolik pro pacienta zatěžující postup, že by jej při plném vědomí nebyl schopen tolerovat (napojení na umělou plicní ventilaci, toaleta dýchacích cest atd.). Proto i v případech, kdy nehrozí bezprostřední mozkové poškození, využíváme různě hlubokou analgosedaci k navození onoho „umělého spánku“.

Nyní je již pochopitelnější, proč se i v případě pooperačních komplikací Václava Havla použil zmíněný postup „umělého spánku“. Těžký operační výkon, poruchy srdečního rytmu, infekce dýchacích cest - to vše znamená závažný inzult a bylo zapotřebí léčit nejen základní onemocnění, ale i průvodní komplikace (zánět pobřišnice, zápal plic, poruchy srdečního rytmu).

Umělý spánek trvá tak dlouho, jak dlouho se lékaři rozhodnou podávat za tímto účelem léky. Pokud byla hluboká analgosedace součástí léčebné taktiky u primárního mozkového poškození - teprve po vysazení léků je možné vyhodnotit, nakolik skutečně došlo ať už primárním inzultem nebo následným otokem k mozkovému poškození. V těchto případech může plná obnova funkce mozku trvat i týdny až měsíce, zlepšování stavu vědomí se může zastavit na kterékoliv úrovni poruchy vědomí, ke zlepšení vědomí také nemusí dojít vůbec.
Byla-li analgosedace součástí léčby jiného než mozkového postižení, návrat vědomí obvykle bývá rychlejší a zpravidla se vrací v plné kvalitě, i když dopředu nelze nikdy s jistotou předpovědět, v jakém stavu po plném odtlumení a vysazení všech léků pacienta skutečně budeme mít.

V umělém spánku lze pacienty držet i dlouhou dobu, týdny či měsíce. Pokud je dobře zajištěná péče o všechny životní funkce, mohou se i po této dlouhé době plně obnovit všechny mozkové funkce. Péče o tento typ pacientů patří do rukou lékařům - specialistům na intenzivní péči (anesteziologové a intenzivisté).

Copyright ©2010 Top Moravia Health s.r.o., Viniční 235, 615 00 Brno. Realizace: epres
Kontakt: +420 533 306 470, info@tmhklinika.cz