• Chci se objednat
• Chci se stát klientem
• Chci se objednat
• Chci se objednat

OBJEDNACÍ SYSTÉM

Nemoci štítné žlázy

MUDr. Jana Grycová

Poruchy štítné žlázy určitě neřadíme mezi vzácná onemocnění, u nás postihují více než 5% obyvatel (dle některých údajů dokonce až 30% evropské populace) a mnohem častěji se vyskytují u žen než u mužů. Onemocnění se může projevit zvětšením štítné žlázy- strumou, změnami funkce štítné žlázy a to jak ve smyslu zvýšené funkce- hyperfunkce, tak ve smyslu snížené funkce- hypofunkce.

Štítná žláza produkuje 2 hormony: tyroxin a trijodtyronin, jejich sekrece je regulována TSH- štítnou žlázu stimulujícím hormonem tvořeným v podvěsku mozkovém. Hormony štítné žlázy regulují metabolismus a energetickou spotřebu buněk celého těla, řídí vývoj a diferenciaci mozku. Činnost štítné žlázy má vliv na zažívací systém, činnost srdeční, na správnou činnost svalstva a krvetvorbu, také ovlivňuje kvalitu kůže a vlasů, růst kostí u dětí, zrání centrálního nervového systému i sexuálních funkcí.

K tvorbě hormonů štítné žlázy je nezbytný jód, který se do organismu dostává v převážné většině potravou, event. vodou. Denní potřeba jódu je kolem 150 mikrogramů a zvyšuje se v těhotenství, při kojení i při rychlém růstu (v období puberty) až na 200 mikrogramů. Naše země patří k oblastem s nízkým obsahem jódu v půdě. Jeho důležitým zdrojem je tak jodem obohacená jedlá sůl, sama o sobě však potřebu jódu plně nepokryje. Do jídelníčku je proto vhodné zařadit potraviny bohaté na jód- zejména mořské ryby (hlavně sardinky, losos, makrela), tzv. plody moře (ústřice, krevety apod.) a také mléčné výrobky. Jód je obsažen v mnoha multivitamínových a multiminerálních přípravcích. Při nedostatku jódu dochází ke zvětšení štítné žlázy (struma), štítná žláza totiž ve snaze zachytit co největší množství jódu a vytvořit dostatek hormonů zvětšuje svůj objem. Při větším a déle trvajícím nedostatku jódu je tvorba hormonů i při velkém objemu žlázy nedostatečná. Zvětšená štítná žláza později mění svou strukturu a je náchylná k dalším nemocem spojených s porušenou funkcí.

V současné době, kdy je problém jódového deficitu z velké části vyřešen, vzrůstá výskyt strum na autoimunitním podkladě. Jedná se o onemocnění, při kterém si tělo z ne zcela jasných příčin (pravděpodobně souhra vlivů dědičnosti, vnějšího a vnitřního prostředí) vytváří protilátky proti vlastním tkáním, tedy v tomto případě proti různým strukturám štítné žlázy. Onemocnění se může projevit sníženou i zvýšenou funkcí, hladina hormonů štítné žlázy však může být i v normě. Struma může vzniknout také v důsledku akutního či subakutního zánětu - spíše virového původu, vzácněji je příčinou vrozený enzymatický defekt, kdy vázne tvorba hormonů.

Hypotyreóza - snížená funkce štítné žlázy s nedostatečnou tvorbou hormonů. Příčina může být rozmanitá, projevy jsou však stejné a vyplývají z utlumené metabolické aktivity buněk. Ze subjektivních obtíží je nejčastěji uváděna únava, snížená výkonnost, spavost, zimomřivost. Kůže je suchá, olupující se, nehty lámavé, vlasy nekvalitní, často prořídlé, hlas hlubší, chraplavý. Je sklon k nadváze ( ale hypothyreosa nebývá příčinou monstrózních obezit) a sklon k zácpě, někdy i velmi úporné. Tepová frekvence bývá zpomalena, můžou bolet svaly i klouby. Zpomalené jsou i psychické pochody, zhoršená výbavnost, zapomínání, sklon k depresím, typická je ztráta zájmů. Zvyšuje se hladina cholesterolu v krvi a výrazně se urychluje rozvoj aterosklerosy. Zpravidla nebývají zastoupeny všechny tyto příznaky, i při laboratorně těžké hypotyreóze může být přítomen pouze jeden či několik z nich.

Pro diagnostiku hypotyreózy je zásadní laboratorní nález zvýšené hodnoty TSH- stimulačního hormonu (výjimkou je centrální hypotyreóza, která je vzácná, a proto se jí zde nebudu zabývat) a snížení hladiny T4- tyroxinu. Při vyšetření ultrazvukem můžeme najít zvětšenou, ale i zmenšenou- atrofickou štítnou žlázu, známky zánětu, nález však může být i zcela normální. Základem terapie je podávání synteticky připraveného hormonu levotyroxinu (přípravky EUTHYROX, ELTROXIN, LETROX) v dávce, která upraví obtíže a normalizuje TSH. Levotyroxin podáváme nalačno ½ hodiny před jídlem.

Zvláštním stavem je tzv. latentní hypotyreóza, kdy je zvýšena hodnota TSH, ale hladiny hormonů T3 a T4 jsou ještě v normě. Obtíže těchto osob jsou minimální nebo žádné, ale mohou se manifestovat zvýšené hladiny krevních tuků, objevovat psychické změny (depresivní stavy), u žen v reprodukčním věku sterilita, případně i jiné příznaky hypothyreosy, které dobře reagují na léčbu hormony štítné žlázy.

Při hypertyreóze dochází ke zvýšenému vylučování hormonů štítné žlázy, nejčastěji bývá na autoimunitním podkladě (tělo tvoří protilátky proti strukturám štítné žlázy a ty mají na štítnou žlázu stimulační vliv)- tzv. Graves-Basedowova choroba nebo jsou hormony v nadměrném množství tvořeny v uzlu či uzlech štítné žlázy, které se vymanily z regulačních zpětnovazebných mechanismů- toxický adenom či toxická struma.

Příznaky souvisí se zvýšenou látkovou výměnou vyvolanou nadprodukcí hormonů. Tep je zrychlený, někdy s pocity bušení srdce, může být doprovázeno i vážnějšími srdečními chorobami. Člověk se přehnaně potí, dostavují se návaly horka, úbytek váhy doprovázený někdy zvýšenou chutí k jídlu. Je zrychlená pasáž střevem a tím kašovitá a častější stolice. Bývá pocit vnitřního chvění, jemný třes prstů, nespavost, nervozita, podrážděnost, myšlenkový trysk, neklid a současně i zvýšená únavnost podmíněná svalovou slabostí, pálení a slzení očí i poruchy menstruačního cyklu.

Gravesova –Basedowova choroba postihuje 4-5x častěji ženy především v mladším věku, obvyklým příznakem je zvětšená štítná žláza- struma. Projevy onemocnění jsou jednak důsledkem nadbytku hormonů štítné žlázy a jednak důsledkem postižení dalších orgánů vytvářenými autoprotilátkami, kdy nejvýraznější je postižení očí- „vypoulené oči“. Toxická struma či adenom je naopak onemocnění vyššího věku, často se může projevit jen srdečními příznaky, přičemž tvorba hormonů a tím i projevy choroby mohou kolísat.

Diagnóza se opírá o laboratorní hormonální vyšetření, kdy hladina TSH je snížena a hodnoty T3 a T4 naopak i značně zvýšeny, u Graves- Basedowovy choroby je pozitivní vyšetření na autoprotilátky. Z dalších diagnostických metod jsou potřebné- ultrazvukové vyšetření, u uzlových strum scintigrafie- vyšetření pomocí radioizotopu.

Při léčbě je důležité nejdříve zklidnění hypertyreózy, základní léčbou jsou tyreostatika- na 1. místě KARBIMAZOL při současném sledování krevního obrazu. Po zklidnění je v mnoha případech nutné přikročit k řešení operačnímu, další možností je též léčba radiojódem, která využívá schopnosti štítné žlázy vychytat jód a způsobí místní ozáření.

Pro záchyt chorob štítné žlázy je kromě laboratorního hormonálního vyšetření přínosné i vyšetření ultrazvukové, kdy můžeme najít změny na štítné žláze i při normální hladině hormonů v krvi. Lze zjistit její zvětšení ať již bez tvorby uzlů- difúzní (zpravidla při zánětlivém postižení) nebo strumu jedno či mnohauzlovou. Mnohauzlová struma vzniká nejčastěji v důsledku přestavbových změn v již dříve nemocné štítné žláze. Vznik jednouzlové strumy může být podmíněn krvácením do žlázy i vznikem nádoru nezhoubného či zhoubného. Uzly štítné žlázy je potřeba ultrazvukově sledovat současně se zjištěním hormonální aktivity a dle ultrazvukového obrazu a velikosti je často nutné odebrat vzorek tkáně k určení charakteru uzlu a rozhodnout o jeho případném odstranění.

Copyright ©2010 Top Moravia Health s.r.o., Viniční 235, 615 00 Brno. Realizace: epres
Kontakt: +420 533 306 470, info@tmhklinika.cz