• Chci se objednat
• Chci se stát klientem
• Chci se objednat
• Chci se objednat

OBJEDNACÍ SYSTÉM

Jméno:

Heslo:


SSL přihlášení

Cestování a zdraví

MUDr. Petra Jeřábková

Úvodem

Cestovní lékařství je v současnosti celosvětově uznávaným lékařským oborem, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou nemocí, které vznikly v souvislosti s cestováním.
Zatímco v roce 1949 cestovalo po světě 26 milionů osob, v roce 2004 to bylo již 750 milionů a odhady ukazují, že v roce 2020 bude celosvětově cestovat více než 1,5 miliardy osob. Rozvoj cestovního ruchu má svůj základ v mnohem větší dostupnosti cestování letadlem, v současnosti velmi levným, rychlým a bezpečným způsobem přepravy. Na cestovatele při cestách do zahraničí působí při pobytu v cílové destinaci celá řada faktorů – fyzikálních, chemických, biologických i psychosociálních. Právě proto, že cestování přináší nejen jedinečné zážitky v exotickém prostředí, ale i určitá zdravotní rizika, vznikla v posledních letech centra cestovní medicíny (státní i privátní), která provádějí specializovanou poradenskou činnost a odbornou péči v souvislosti s cestami do zahraničí. Odhady však ukazují, že pouze 10% cestovatelů těchto služeb využívá. Navíc proti většině importovaných onemocnění existuje prevence, i když v různých podobách:

1. profylaxe – užívání léků před cestou, během cesty a po jejím skončení (např. u malárie)
2. očkování – účinně zabraňuje některým závažným infekcím (např. žloutenky)
3. omezení rizikového chování – konzumace závadných potravin či nápojů, provozování rizikových sportovních aktivit či neopatrnost v případě příležitostného sexuálního styku během pobytu v zahraničí.

Pro mnohé je překvapením, že nejčastější komplikací postihující běžné turisty jsou úrazy, které tvoří až 60% všech zdravotních komplikací při pobytu v zahraničí. Proto je nutné dobré cestovní pojištění. Teprve na druhém místě jsou přenosné choroby a na třetím psychosociální problémy.

Zdravotní rizika infekční povahy pro běžného cestovatele

Vzhledem k obšírnosti celé problematiky, která by najednou jistě zabrala celé vydání našeho Zpravodaje, se dnes budeme věnovat především fyzikálním faktorům a další díl seriálu o zdraví z pohledu cestovní medicíny na vás bude čekat v několika následujících vydáních.

Teplé klima

Oblasti teplého klimatu zahrnují:

1. rovníkové klima (malé teplotní rozdíly mezi ročními obdobími i mezi dnem a nocí, bezvětří a vysoká vlhkost vzduchu)
2. tropické klima (střídání suchého a deštivého období)
3. subtropické klima (výrazné střídání teplého a chladného ročního období).

Pobyt v takových zemích vyžaduje přizpůsobení se vyšší teplotě souborem mechanismů zvaných aklimatizace (hůře se adaptují děti do 4 let věku, osoby starší 65 let, osoby s nadměrnou tělesnou hmotností a samozřejmě chronicky nemocní). Během pobytu v oblasti teplého klimatu je třeba dbát na dostatečný příjem tekutin.V jednom litru potu je asi 3g minerálních látek (především sodíku, vápníku a draslíku). Dospělý člověk má vypít denně 3 litry tekutin a při zvýšené námaze a za horkého počasí až dvojnásobek! (známkou dostatečného příjmu tekutin je množství světlé moči větší než 1,5 litru). Žízeň zaženou spíš vlažné než chlazené nápoje a příjem tekutin vhodně doplňuje ovoce a zelenina s vysokým obsahem vody (meloun, rajče, okurka).

Úpal (heat stroke)

• vzniká důsledkem selhání termoregulace s následným přehřátím organismu (příčinou je většinou kombinace nadměrné teploty + vlhkosti + větší fyzické námahy). Projeví se náhlou bolestí hlavy, pocitem nesnesitelného tepla, po krátkodobém nadměrném pocení dojde k zástavě tvorby potu. Kůže je horká, suchá a lehce zarudlá, horečka přesahuje 40 C. Může dojít k pocitům slabosti, nevolnosti, zmatenosti, křečím, bezvědomí.V terapii je nejdůležitější rychlé ochlazení (chladná místnost, sprchování vlažnou vodou, chladné nápoje) za kontroly tělesné teploty (léky proti horečce bývají neúčinné). Prevencí je nošení vzdušného oděvu, časté sprchování chladnou vodou a pití dostatečného množství nealkoholických nápojů.

Úžeh (sun stroke)

• je stav podobný úpalu, který vzniká při pobytu na slunci, zvláště v případě, pokud není hlava chráněna před slunečními paprsky. Na kůži bývá solární dermatitida různého stupně.

Doporučení pro pobyt v oblasti teplého klimatu

• nosit pohodlné volné oblečení světlé barvy, které dostatečně propouští vzduch
• konzumovat lehce stravitelná jídla (zelenina, saláty, ovoce, vařená jídla), vyhýbat se tučným pokrmům a omezit pití alkoholických nápojů
• fyzicky náročnou činnost a sportovní aktivitu konat ráno a večer
• zavírat okenice a zatahovat žaluzie dříve, než slunce byt vyhřeje
• větrat ráno a večer, aby se do bytu nedostal horký vzduch
• pokud není zavedena klimatizace, užívat ventilátor, který proudem vzduchu ochlazuje pokožku
• k dočasnému pobytu v klimatizované místnosti lze využít veřejné budovy, např. supermarket, banku, poštovní úřad ap.
• nepříjemné pocity provázející pobyt v horkém prostředí omezí ochlazení předloktí a nohou jejich ponořením do studené vody nebo osprchováním chladnou vodou
• denní příjem tekutin by měl přesáhnout 3 litry a je nutné doplňovat ztráty minerálů

Sluneční záření

Asi polovina slunečního záření připadá na viditelné světlo, asi 45% je infračervené záření a asi 5% ultrafialové záření UV s vlnovou délkou kratší než než 400 nm. Dlouhovlnná složka UVA tvoří 90%, zbytek připadá na UVB, UVC na zemský povrch nedopadá. UVA proniká do hlubších vrstev kůže, působí její předčasné stárnutí, vyvolá sluneční alergii a rychlou pigmentaci, podílí se na vzniku kožních nádorů. UVB proniká jen do povrchových vrstev. Obě složky vyzařují i solária a není správná domněnka, že opálení v soláriu chrání kůži při letním pobytu na slunci. Intenzita slunečního záření i jeho spektrální rozsah závisí na zeměpisné šířce, ročním období, denní době, nadmořské výšce a znečištění ovzduší. Intenzita UVB záření je závislá na tloušťce ozonové vrstvy. Mraky pohlcují UV záření méně než viditelné světlo, proto může dojít k poškození kůže i při výrazné oblačnosti. Více než polovina UV záření také proniká pod vodní hladinu (až do hlouby 3m!). K ochraně před slunečním zářením slouží pobyt ve stínu, vhodný oděv, sluneční brýle a aplikace ochranných prostředků (krémů, mastí, gelů, mlék či olejů) zvaných fotoprotektiva. Tzv. ochranný faktor je vlastně násobek doby, po kterou osoba s bledou středoevropskou pokožkou může pobývat na slunci bez zčervenání a bolestivosti kůže, což je na počátku letního období 20 minut ( takže např. aplikujeme-li prostředek s OF 10, pak můžeme být na slunci 10x 20 minut, aniž bychom se spálili). Novorozenci a kojenci do 6 měsíců věku nesmí být vystavováni slunci vůbec, děti do 2 let pouze odraženým paprskům, a u starších dětí musíme užít fotoprotektiva s vysokým ochranným faktorem.

Solární dermatitida

• za 4-6 hodin po oslunění vzniká na exponované ploše kůže zánětlivá reakce se zarudnutím, edémem, bolestivostí, někdy se tvoří puchýře. Změny dosahují maxima za 12-24 hodin a ustupují do 3 dní, později dochází k pigmentaci a olupování kůže. Lokálně lze použít dexpanthenol (Panthenol), zinkový olej či Polysan.

Světelná dermatoza (= sluneční alergie)

• vzniká u bělochů na dosud neadaptované kůži vystavené intenzivnímu slunečnímu záření. Jedná se o svědící skvrny, papuly či ložiska vznikající až do 72 hodin po oslunění výhradně na částech těla vystavených slunci. Léčebně se doporučuje vynechat slunění a celkově podat léky proti alergiím (Zyrtec, Claritine, Zodac atd.) popř. lokálně kortikosteroidní mast.

Cestování letadlem

V průběhu letu je organismus vystaven snížení barometrického tlaku, snížení parciálního tlaku kyslíku, nízké vlhkosti, dlouhodobému nehybnému sezení, někdy turbulencím a psychickému stresu. V důsledku snížení pO2 klesá saturace hemoglobinu kyslíkem a zdravý člověk tyto změny kompenzuje zrychlením činnosti srdce a zrychlením frekvence dechu. Proto je let nebezpečný pro osoby se závažným onemocněním srdce a plic a pro matky v pokročilé fázi těhotenství (nedostatek kyslíku pro plod). Snížení barometrického tlaku vede ke zvětšení objemu vzduchu v uzavřených tělesných dutinách (píchavá bolest v uchu, zvýšená plynatost střev, bolest zubů po nedávné výplni způsobená rozpínáním vzduchových bublinek uvnitř výplně, potápěč, který se v den letu potápěl, je ohrožen vzduchovou embolií!). Moderní kardiostimulátory jsou chráněny proti interferenci s bezpečnostním zařízením v letadle. Je však dobré na ně upozornit podobně jako na kovové protézy, neboť mohou způsobit alarm bezpečnostních zařízení na letišti. Nejméně 10% osob trpí aviofobií (strachem z létání).

Kontraindikace cesty letadlem

Kardiovaskulární choroby

• nestabilní angina pectoris nebo bolesti na hrudi v klidu
• stav po infarktu myokardu: nekomplikovaný před 2 týdny, komplikovaný před 6 týdny
• dekompenzované srdečný vady
• dekompenzované srdeční selhávání
• léčbou nekontrolovaná hypertenze (nad 200 mm Hg) nebo komorová arytmie
• koronární bypass před 2 týdny

Respirační choroby

• stavy s klidovou dušností nebo cyanozou
• těžká forma chronické obstrukční plicní choroby nebo její exacerbace
• aktivní bronchospasmus
• neresorbovaný pneumotorax
• pneumonie, akutní respirační infekce
• velký pleurální výpotek

Nervové a duševní poruchy

• stav po cévní mozkové příhodě před méně jak 2 týdny
• léčbou nekontrolovaná epilepsie
• nitrolební hypertenze
• psychotické stavy (nutný doprovod a sedace)

Infekční choroby

• jakékoliv závažné akutní onemocnění s možností přenosu nákazy na spolucestující, včetně aktivní tuberkulozy

Chirurgické zákroky

• stav po chirurgickém zákroku v hrudní či břišní dutině (stav před méně jak 10 dny)
• stav krátce po žaludečním či střevním krvácení
• pneumotorax vzniklý před méně jak 7 dny
• sádrový obvaz – nutno uvolnit, aby se předešlo otoku

Choroby ucha, nosu a hrtanu

• akutní zánět středouší a vedlejších dutin
• stav po operaci středního a vnitřního ucha (nutno konzultovat odborníka)

Krevní nemoci

• anemie s hladinou hemoglobinu nižší než 75 g/l

Ženské „nemoci“

• těhotenství starší 35 týdnů
• 1. týden šestinedělí

Oční choroby

• diabetická retinopatie a krvácení do sítnice
• odstranění katarakty před méně jak 4 týdny

Kinetóza

Lodní, mořská, letadlová či automobilová nemoc je souborem příznaků a nepříjemných pocitů, které postihují cestující při přepravě různými dopravními prostředky. Vzniká při změně rychlosti pohybu ve směru jízdy (rozjezd, prudké zpomalení, vzlet či přistávání letadla, houpání lodi na hladině, při jízdě na velbloudu či slonovi atd.). Je důsledkem nerovnováhy mezi vnímáním pohybu zrakem a rovnovážným centrem vnitřního ucha. Subjektivně se jedná o pocit nevolnosti, nucení na zvracení, závrať, vyčerpanost, deprese. Zrychluje se dýchání, nadměrně se tvoří sliny, zvyšuje se pocení, klesá krevní tlak. Kinetoza bývá častější u žen, u dětí ve věku 4-10 let a u osob s migrénou. Preventivně se podávají nejméně ½ hodiny před začátkem cesty preparáty typu Nokinal, Kinedryl, Travel-gum žvýkačka, Medrin, Theadryl apod.

Prevence kinetoz

• před cestou: dostatečný spánek, jen lehké jídlo, žádný alkohol
• necestovat na lačno ani s přeplněným žaludkem
• během cesty zaujmout polohu blízko těžiště dopravního prostředku (uprostřed lodi, v přední třetině kabiny letadla nejlépe mezi křídly, přední sedadlo autobusu)
• snažit se splynout s pohyby dopravního prostředku
• sedět pohodlně s mírně zakloněnou hlavou a zavřenýma očima
• pohled fixovat na vzdálený nepohyblivý předmět
• nečíst ani se nedívat na televizi či video
• při obtížích napít studené vody a ochladit studeným vzduchem z trysek umístěných v letadle nad sedadlem
• před jízdou nebo při vzniku obtíží užít lék tlumící nauseu a závrať v dávce podle příbalového letáku

Pásmová nemoc

„Jet lag“ či přeletová nemoc vzniká při rychlém překročení více časových pásem. Objevuje se u většiny cestovatelů a její příčinou je porušení ustálených biologických rytmů organismu člověka (cyklus bdění-spánek, kolísání tělesné teploty, příjem jídla a další tělesné aktivity měnící se v průběhu 24 hodin). Nastavení těchto „vnitřních hodin“ je ovlivňováno především světlem zvl.slunečním, což souvisí s uvolňováním hormonu melatoninu z hypofýzy. Obvyklými projevy adaptace na změnu časového pásma jsou poruchy spánku, nechutenství, únavnost, špatná nálada, podrážděnost, bolesti hlavy. Obtíže jsou častější a výraznější při větším časovém posunu a u každého přetrvávají různě dlouho (dny až 2 týdny). Lepší a rychlejší přizpůsobení je pozorováno při cestách západním směrem (prodloužení dne), obtížnější při cestách na východ (zkrácení dne). V prevenci se doporučuje zvýšený příjem tekutin během letu, lehká strava, občasné procházky letadlem, protažení končetin. Pokud je to možné, pak je lepší dlouhý let na jeden až dva dny přerušit. V zahraničí se začíná také s medikamentozní úpravou biologických rytmů podáním hormonu melatoninu (u nás však zatím není registrován).

Postupy a opatření pro zmírnění příznaků pásmové nemoci

• dostatečný odpočinek několik dnů před odletem
• výběr letu, aby se minimalizovala ztráta spánku. Při letu směrem na východ upřednostnit noční let a zkrácenou noc dospat v letadle. Při letu směrem na západ upřednostnit denní let a tak si prodloužit den.
• převléknout se v letadle do volného a pohodlného oděvu
• navodit během letu spánkový režim, který bude odpovídat časové době spánku v destinaci, kam cestovatel směřuje
• nepřejídat se během letu a vyvarovat se nadýmání. Přizpůsobit časový rytmus jídla cílové destinaci.
• nepít alkoholické nápoje, protože způsobují dehydrataci a zhoršují obtíže.
• pít dostatečné množství nealkoholických nápojů s nízkým obsahem cukru a s dostatečným množstvím minerálů a popřípadě vitaminů.
• ucpávky do uší sníží hluk v letadle a pomohou snáze usnout.
• v prvních dnech pobytu omezit tělesnou námahu.
• co nejdříve dodržovat denní rytmus v místě pobytu, ať je časový posun jakýkoliv. Nařídit si hodinky na místní čas a nebrat v úvahu, jaký je čas v místě trvalého pobytu.
• jít spát v době, kdy v místě nového pobytu nastává noc.
• co nejvíce pobývat na světle a slunci a nezdržovat se v tmavých místnostech. Světlo snižuje ospalost.
• pro snazší usínání v prvních dnech pobytu v nové destinaci mohou napomoci nebenzodiazepinová hypnotika (zolpidem, zopiclon)

Výšková nemoc

Jedná se o soubor příznaků, které se mohou rozvinout u neadaptovaných osob po překonání velkého výškového rozdílu – časté příznaky jsou bolesti hlavy, poruchy koncentrace, spavost, nevolnost, závratě, zvracení, dušnost, popř. až rozvoj nekardiálního plicního selhání. Ve výškách nižších než 2 500 m n.m. se výšková nemoc vyskytuje jen zřídka. Při pobytu ve vyšší nadmořské výšce se organismus musí aklimatizovat na přítomnost nižšího parciálního tlaku kyslíku. Jde o pomalý proces, který může trvat až několik dní. Odpověď organismu závisí na stupni hypoxie a rychlosti výstupu. Akutní hypoxie způsobuje pocity neskutečnosti, závratě, ztížené vidění a rychlý stav bezvědomí (např. u osoby vystavené náhle na vrcholek Mount Everestu tj. 8 848 m n.m. dojde k bezvědomí během 2 minut).

Výšková nemoc = bolest hlavy + jeden z následujících příznaků:

• nechutenství, nevolnost, zvracení
• únava, slabost, malátnost
• dušnost
• nespavost
• nejistota
• vrávoravá chůze

Pokud se u cestovatele objeví příznaky výškové nemoci, neměl by pokračovat ve výstupu, měl by zůstat ve stejné výšce dokud příznaky úplně nezmizí popř.sestoupit níže pro rychlejší úlevu. Ve vysokohorské medicíně existuje specifický lék, který pomáhá v terapii výškové nemoci – Diluran. Principem jeho účinku je vyrovnávání vlivu hyperventilace na acidobazickou rovnováhu vnitřního prostředí a tím úprava metabolismu. Při jeho užívání dochází ke zrychlení aklimatizace popř.je indikován při všech akutních formách vysokohorské nemoci (popř. u cestovatelů, kteří již v minulosti výškovou nemoc prodělali, nebo jako prevence při „násilném“ výstupu např.let do Lhasy v Tibetu).

Vysokohorský otok mozku
Dochází při něm k poruše funkcí mozku, může nastupovat velmi rychle (během několika hodin), postižené osoby jsou zmatené, nemají náhled na změny svého chování, někdy letargie. Nejtypičtější je ztráta koordinace a vrávoravá chůze. Léčbou je okamžitý sestup, prodlení může být smrtelné.

Vysokohorský otok plic
Bez vlivu jakéhokoliv předcházejícího onemocnění se hromadí tekutina v plicních sklípcích. Mezi hlavní příznaky patří výrazná únava, dušnost, produktivní kašel, vykašlávání zpěněného růžového sputa, chrčivé dýchání, promodrání, bolesti na hrudi. Léčba je stejná jako u otoku mozku – okamžitý sestup, který však může být komplikován extrémní únavou.

Obecná doporučení PŘED CESTOU

1. před cestou si zkontrolujte platnost základních očkování, především proti tetanu
2. s velkým předstihem myslete na choroby, které vznikají v souvislosti s cestováním a proti kterým existuje očkování. Investujte do očkování proti hepatitidám A i B již u svých dětí.
3. plánovanou cestu konzultujte v centrech cestovní medicíny, nejméně 4-6 týdnů před odjezdem. Lékař zjistí váš zdravotní stav a sestaví očkovací plán.
4. mezi očkováním proti jednotlivým nemocem je nutné dodržovat určité intervaly. Přineste s sebou očkovací průkaz a pokud trpíte nějakým chronickým onemocněním nebo užíváte více léků, je vhodný též výpis ze zdravotní dokumentace.
5. zajistěte si vydání mezinárodního očkovacího průkazu a vezměte si jej s sebou na cesty i tehdy, že země, do níž odjíždíte, nevyžaduje žádné povinné očkování. Nechte si tam zapsat i běžná očkování jako např. tetanus.
6. před žádnou cestou do zahraničí nezapomeňte navštívit zubního lékaře!
7. nezapomeňte zejména na zdravotní pojištění pro případ nemoci či úrazu!
8. vezměte si sebou malou kartičku, na které budete mít uvedenou svoji krevní skupinu, alergie a užívané léky. Tyto informace si uložte společně s kartičkou pojištění. V některých případech vám mohou tyto informace zachránit život.

Obecná doporučení BĚHEM cesty a PO skončení cesty

1. pijte nápoje pouze v originálním balení, kávu a čaj připravujte po dostatečném převaření vody (minimálně 10 minut). Vynecháte led do nápojů, pro případ nedostupnosti nezávadné pitné vody si sebou na cestu vezměte dezinfekční tablety pro přípravu vody. Mějte k dispozici rehydratační nápoje např. v instanční formě.
2. nepoužívejte společné ručníky na WC a k čištění zubů a jiným hygienickým úkonům používejte pitnou zdravotně nezávadnou pitnou vodu.
3. ovoce a zeleninu jezte pouze v případě, že je můžete oloupat. Konzumujte výhradně pasterizované mléko a sýry, jejichž původ je znám. Zmrzliny nebo jiné mražené zboží vybírejte pouze balené, průmyslově vyráběné. Vyvarujte se především syrových nebo jen částečně tepelně upravených „plodů moře“ a neznámých ryb. Pravidlem je, že jídlo by mělo být propečeno, uvařeno nebo oloupáno a pokud tomu tak není, pak se takovým jídlům raději vyhněte. Mějte s sebou k dispozici určité přípravky k léčbě průjmu.
4. snažte se vyhnout přímému slunci v době mezi 11. a 15. hodinou. Používejte vždy sluneční krémy s odpovídajícím ochranným faktorem. Snaže se v této době nosit tričko, brýle a pokrývku hlavy.
5. mějte na mysli, že malárie může být smrtelné onemocnění. Léky berte pravidelně a veďte si o tom záznamy. Nezapomínejte ani na ostatní způsoby ochrany: dlouhé kalhoty, rukávy, repelenty, v noci moskytiéra. Mějte k dispozici antihistaminika ve formě mastí či tablet, které zmírní svědění po kousnutí hmyzem.
6. mytí a koupání v neznámých povrchových vodách je lákavé, ale může být nebezpečné. Především se vyhněte volným plochám ke koupání v Africe a Jižní Americe. Někteří paraziti jsou schopni se dostat ze sladké povrchové vody do vašeho organismu i přes neporušenou kůži.
7. nebezpečný může být i kontakt s volně se pohybujícími zvířaty – hrozí přenos vzteklinou. Takto nemocné zvíře je většinou velmi krotké. V tomto ohledu je velmi důležité dohlédnout hlavně na malé děti.
8. maximálně omezte rizikové sexuální chování. Bariérová ochrana (kondom) je nejlepší prevencí proti přenosu téměř všech přenosných pohlavních onemocnění.
9. onemocníte-li v zahraničí, doporučujeme vám, abyste vyhledali ambulantního lékaře nebo navštívili nemocnici na dobré úrovni. Poznamenejte si potíže, příznaky nemoci, přijatá opatření, podané léky. Vyžadujte na závěr lékařskou zprávu.
10. máte-li na návratu horečku, průjem, případně zvracíte, objeví-li se bolesti břicha nebo krev ve stolici, potíže při močení, pálení, krev v moči, onemocní-li kůže, pak vyhledejte lékaře a neopomeňte sdělit, že jste pobývali v zahraničí.

Koupání

Při koupání je cestovatel ohrožen poraněním, utonutím i různými nákazami. Ohrožení zdraví se liší podle toho, koupe-li se cestovatel v bazénu, ve sladké vodě řek, jezer či rybníků anebo mořské vodě. Při koupání se má dát přednost vyhrazeným plážím a bazénům před neznámými místy a vodami. Sladkovodní toky mohou být kontaminovány leptospirou, legionelou, hrozí nákaza hepatitidou A a E, břišním tyfem, střevní infekce enerovirová atd. Pokud se objeví svědící vyrážka (hlavně na prsou, v podpaží a na zádech) s puchýřky provázená teplotou může se jednat o tzv. vířivkovou dermatitidu a při postižení ucha o tzv. plavecké ucho. Příčinou je mikrob zvaný Pseudomonas aeruginosa. Na plážích tropických moří hrozí u turistů nákaza kožní larvou migrans. Nesmíme ani zapomenout na dermatomykosy nejčastěji se vyskytující v prostorách sprch a šaten plováren.

Alimentární nákazy

Cestovatelský průjem je onemocnění, které postihuje 30-80% cestovatelů během měsíčního pobytu v rozvojové zemi. Přestože je cestovatelský průjem jen výjimečně smrtelný a nevyžaduje zpravidla hospitalizaci, může cestovatele upoutat na lůžko během jeho dovolené a může změnit časový itinerář jeho cesty. Převážnou většinou původců cestovatelského průjmu jsou bakterie. V léčbě je třeba na prvním místě provádět rehydrataci a eventuálně užívat účinné preparáty s různým působením na zažívací ústrojí. Omezení rizikového chování je základem prevence cestovatelského průjmu – „boil it, roast it, peel it“. V situacích, kdy na cestách není k dispozici zdroj hygienicky nezávadné vody, je třeba vodu zbavit přítomné mikrobiální a biologické kontaminace. Pak lze teprve takto upravenou vodu použít k přímé spotřebě – pití, vaření, omývání potravin, osobní hygiena. Nejpoužívanějším je v dnešní době Aquasteril (dvousložkový dezinfekční přípravek). Je však třeba upozornit, že ve skutečnosti je mnohem častějším vehikulem přenosu alimentárních nákaz kontaminovaná a nevhodně tepelně upravená strava.

Napadení členovci

Komáři, mouchy, klíšťata, vši a blechy jsou kromě bolestivých štípanců schopny na člověka přenést různá onemocnění. K ochraně před nimi je dobré zvolit repelenty, inskticidy, ale i vhodné oblečení a moskytiéry. Takový způsob ochrany nazýváme expoziční profylaxí.
Do dnešního dne nebyl přesně vysvětlen mechanismus, který přitahuje členovce na jejich hostitele. Často a nejen mezi cestovateli se diskutuje, jaký je správný postup při odstraňování klíštěte. Je nutné s ním vždy pracovat jako s potenciálně infikovaným. Proto při manipulaci je nejlepší použít latexové rukavice, místo a klíště zakápnout alkoholovým dezinfekčním roztokem a počkat 3-5 minut. Teprve poté se použijí klíšťky, klíště se zachytí hned u kůže a kývavý pohybem se dostává ven z kůže. Klíště se nemačká a po vytažení se smočí v kapce dezinfekčního roztoku. Místo odstranění na kůži se opět potře dezinfekcí. Pokud v ráně zůstane sací ústrojí klíštěte, pak není nutné volit radikální chirurgické řešení, ale místo ošetřit mastí s obsahem antibiotika a počkat na proces přirozené obrany organismu, který provede drobné zhnisání rány a většinou i spontánní vyloučení zbytku mimo kůži.

Cestovní lékárnička

Přizpůsobte Vaši cestovní lékárničku délce pobytu, navštívené zemi, způsobu cestování a počtu osob, pro které je určena.

Obecná upozornění k uchování léků

• Uschovat před dětmi
• Nevystavovat na slunci, chránit před nadměrným teplem
• Seznámit se s příbalovým letákem léku
• Sledovat datum exspirace (doba použitelnosti)
• Opatrnost při používání léků u dětí a v těhotenství

Co by měla obsahovat cestovní lékárnička

• Antimalarická profylaxe: předepsaná lékařem event. moskytiéra
• Základní potřeby pro první pomoc při poranění nebo úrazu: tlakový obvaz, sterilní krytí, náplasti, antiseptikum (Betadine, Septonex, Jodisol), elastické obinadlo
• Léky proti alergii (rýma, zánět spojivek, kopřivka, při poštípání hmyzem): Tantum nebo Fenistil gel k potírání postiženého místa, tablety (Claritin, Aerius, Zodac, Zyrtec) nebo Fenistil kapky
• Léky proti bolesti a teplotě: Paralen, Anopyrin, Algifen, Iblagin
• Léky proti průjmu: nevstřebatelné antibiotikum Normix k profylaxi a léčbě průjmu (předepsané lékařem), Imodium ke snížení počtu stolic, Smecta nebo živočišné uhlí
• Prášek pro přípravu rehydratačního roztoku (lze nechat připravit v lékárně)
• Antibiotika (ATB) proti infekcím (angína, zápal plic, záněty močových cest): jsou účinná proti bakteriím citlivým na použité ATB. Tyto léky nepatří do rukou laika, předepisuje je zásadně lékař. Při pobytu v tropech a subtropech, kde není dosažitelná lékařská péče a je nebezpečí z prodlení (např. vysoké horečky trvající déle než 24-36 hodin) je vhodné použít antibiotikum, které Vám na cestu předepíše lékař. Po podání ATB je nutné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.
• Léky k ošetření očí: Ophthalmo-Septonex kapky
• Léky na kožní plísně: Canesten, Micetal krém
• Léky proti cestovní nevolnosti: Nokinal, Travel-Gum (žvýkačka),
• Prostředky k dezinfekci vody: Aquasteril, Sanosil
• Repelentní prostředky (k odpuzování hmyzu): Autan
• Insekticidní prostředky (k hubení hmyzu): Biolit L, Off
• Další: opalovací krém s vysokým ochranným faktorem, sluneční brýle, chronickou medikaci

Očkování

Jedinou chorobou, proti které se musí povinně očkovat, je žlutá zimnice. V každé zemi jsou stanovena konkrétní střediska, která mají oprávnění toto očkování provádět. Stejně tak je dán mezinárodně platný seznam zemí, do kterých cestovatelé bez platného očkování nebudou vpuštěni (POZOR! Platí však i pro transit!). Ostatní očkování mají vždy jen charakter doporučení.

Žlutá zimnice

Žlutá zimnice je virové krvácivé horečnaté onemocnění přenášené komáry, endemické v tropických oblastech Afriky a Jižní Ameriky, kde se již po mnoho století vyskytuje v nepravidelných intervalech i epidemicky. Neexistuje specifická léčba, ale účinná vakcína je dostupná již 60 let. Navzdory tomu zůstává žlutá zimnice velkým problémem v tropických oblastech Afriky a Jižní Ameriky. K prevenci epidemií se v oblastech výskytu provádí vakcinace obyvatel, také cestovatelé cestující do těchto oblastí by měli být očkování proti žluté zimnici.

Rozeznávají se dva typy infekce. Městská forma, která obvykle způsobuje rozsáhlé epidemie, se přenáší z nakaženého člověka na vnímavého člověka komárem Aedes aegypti. Vyskytuje se hlavně v Africe. Džunglová forma se přenáší na člověka z opic bodnutím komára, nákaza vyvolává ojedinělé případy žluté zimnice, nebo i malé epidemie v afrických lesnatých savanách a v jihoamerických pralesech.

Výskyt

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že na celém světě ročně onemocní žlutou zimnicí 200 tisíc lidí, z nich 30 tisíc zemře. Více než 90 % případů se vyskytuje v Africe, kde více než 500 milionů lidí žije ve vysoce rizikové rovníkové oblasti. Žlutá zimnice také představuje významné riziko pro více než 3 miliony cestovatelů, navštěvujících každoročně postižené oblasti.

Riziko pro cestovatele

Díky očkování a hubení komárů byla vymýcena zejména městská forma žluté zimnice ve Střední a Jižní Americe. Cirkulace nákazy v džungli však představuje trvalý zdroj infekce lidí. Všichni cestující do zemí s hlášeným výskytem žluté zimnice (Afrika, Jižní Amerika) by měli být očkování.

Klinické projevy

Onemocnění se po inkubační době, která je 3-6 dní, projeví horečkou, bolestmi hlavy a zad, nevolností, zvracením a celkovou slabostí. V těžších případech může dojít k rozvoji žloutenky, krvácení do kůže i do zažívacího traktu (zvracení krve a černá stolice), krvácení z nosu, případně z pohlavního ústrojí. V tropických oblastech se úmrtnost u domorodců pohybuje okolo 5 %, choroba je však nebezpečná především pro návštěvníky těchto oblastí, pro které je smrtelná až v 50 %.

Prevence

Cílem mezinárodních zdravotních opatření je omezit výskyt a šíření tohoto infekčního onemocnění. V zemích s vysokým rizikem výskytu žluté zimnice je očkování hlavní doporučenou strategii k ochraně populace před tímto onemocněním.

Lidé cestující do rizikových oblastí musí být očkováni. Povinná vakcinace proti žluté zimnici zabraňuje importu viru žluté zimnice do zranitelných zemí, tj. do zemí bez výskytu onemocnění, ale s přítomností komářího vektoru a opičího hostitele. Při zahraničních cestách se doporučuje pasažérům, cestujícím do infikovaných, nebo pouze endemických oblastí, nechat se naočkovat a zajistit si certifikát o vakcinaci proti žluté zimnici, provedené v období posledních deseti let, vydaný nejdéle deset dní před cestou - Mezinárodní očkovací průkaz žluté barvy, řádně podepsaný lékařem a opatřený oficiálním razítkem.

Očkovací látka se podává do svalu ramene u dospělých a do zadečku u dětí. Účinnost má látka po 10 dnech od podání a přetrvává 10 let.

Léčba

Neexistuje specifická léčba.

Nacházíte se: Odborné informace > Cestování a zdraví

Copyright ©2010 Top Moravia Health s.r.o., Viniční 235, 615 00 Brno. Realizace: epres
Kontakt: +420 533 306 470, info@tmhklinika.cz